Bazalka
Ocimum basilicum zní latinský název této rostlinky. Je odvozený od řeckého slova: ozein – voněti a Basileus– král. Je to taková voňavá královna. Existuje asi 60 druhů, ale využívá se pouze 7.
Čeleď:
hluchavkovité
Původ:
Výskyt byl zaznamenám v Africe a na jihu Ameriky. Pěstována je však již od starověku, do střední Evropy se dostala v 16. století.
Popis:
Dosahuje výšky od 20 až do 60 cm. Jedná se o jednoletku. Je stálozelená rostlinka s aromatickou vůní. Sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září a má drobné bílé kvítky.
Pěstování:
Její pěstování je náročnější. Má ráda teplé místo, slunné a chráněné před větrem. Vyžaduje sluneční svit až 5 hodin denně a teplotu nad 10°C. Má větší semena, která chtějí vysévat řídce. Pokud by byl pak porost hustý, mohlo by docházet k přerůstání a houbovým chorobám. Při zalévání je nutno dbát i na to, aby se voda nelila na listy. Poté vznikají na nich černé skvrny a list je znehodnocený.
Rozmnožování:
Můžeme semínka si předpěstovat v truhlíku. Teplota pro klíčení je ideální okolo 15-18°C. V dubnu si je vysadíme a poté v druhé polovině května dáme do půdy ven. Pokud ji chceme košatou, musíme ji sestřihávat. Dokonce úrodu můžeme sklízet až 2x do roka.
Využití a její účinky:
- Vhodná při poruchách trávení
- Zklidňuje zažívací trakt
- Ulevuje při žaludečních a střevních křečích
- Působí protizánětlivě
- Používá se při rýmě a nachlazení, při zánětu průdušek
- Pomáhá při bolestech hlavy a migrénách
- Zklidňuje nervové vypětí a srdíčko
- Potlačuje nespavost
- Velmi dobře působí na hnisavé rány a afty
Můžeme ji použít do polévek, jako přísadu do paštik, luštěninových pokrmů, při výrobě různých masitých jídel, pečených i grilovaných. Nesmí v žádném případě chybět na pizze, italských omáčkách nebo při výrobě pesta. Je velká kamarádka s rajčátky, takže se dá říct, že tato kombinace je v jídle jedinečná. Dává se do bylinkového másla, octa, oleje, marinády a do různých dresinků.
Používá se čerstvá, sušená i mražená. Výhodou je, že její aroma se neztrácí. Suší se tak, že se uřízne celá nadzemní část. Snítky se sváží a zavěsí na vzdušném a stinném místě. Po usušení se zdrhnou lístky. Věnujte pozornost tomu, aby byla dostatečně prosušená, jinak vám bylinku napadne plíseň.
Nať bazalky obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterický olej s eugenolem, ocimem, bazalkový kafr, tanin, cineol, estragol a z minerálních látek hodně železa.
Recepty našich babiček
- Čaj z bazalky proti nespavosti a k celkovému uklidnění:
1 lžíci bazalky zalijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme 5 minut, scedíme a pijeme podle potřeby max. 3x denně 1 šálek po jídle a před spaním
- Čaj z bazalky při křečových žilách:
Po 1 lžičce majoránky, bazalky a máty peprné zalijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme přikryté 5-10 minut. Scedíme a pijeme 2-3x denně po jídle. Nepijeme v těhotenství ani při kojení.
- Éterický olej z bazalky při bolestech zubů:
Smícháme 1 lžičku základního oleje slunečnicového či olivového se 3 kapkami éterického bazalkového oleje a pomocí vatové tyčinky masírujeme olejem dásně. Ke kloktání lze požít čerstvou šťávu z listů nebo 1-2 kapky éterického oleje do sklenice vody.
- Kloktadlo při bolestech zubů a v krku:
2 lžíce sušených listů vaříme v hrnku vody 20 minut. Scedíme a vychlazeným kloktáme 2-3x denně podle potřeby.
- Osvěžující koupel s bazalkovým octem proti únavě:
bazalkový ocet vyrobíme podle níže uvedeného návodu. Do koupele přidáme asi 2-3 lžíce bazalkového octa proti únavě. Pomáhá i zklidnit pokožku spálenou od slunce, ocet používáme také k oplachování vlasů – 1 lžíce na umyvadlo vody. Pozor na česnek u doma vyrobeného octa – ten se hodí do salátů, ne však na vlasy a koupele.
Bazalkový ocet:
Do vinného octa vložíme česnek i bazalku a necháme vyluhovat 14 dní v chladu. Poté ocet scedíme a můžeme jej použít k dochucení zeleninových a luštěninových salátů.
Bazalku používám hlavně v kuchyni při vaření, většinu roku ji mám na parapetu. Používám i kupovanou sušenou.