Ředkvičky červené nebo i bílé bobulky, červenobílé či bílé protáhlé, zná a jí určitě každý. Ten kdo má zahrádku, většinou si je pěstuje sám. Pěstování není náročné, brzy po výsevu klíčí a mohou se sklízet již za tři neděle. Dobře se jim daří i na balkónech v nádobách.

Vyžadují hodně zálivky, mají rády slunné místo. Nejlepší jsou čerstvé, právě utržené. Díky tomu, že existuje mnoho odrůd, jsou i v obchodech dostupné po celý rok.

Málokdo ale ví, že obsahují mnoho bílkovin, lipidů, sacharidů, vlákniny. Jsou bohaté na vápník, železo, fosfor, síru, draslík, beta-karoten, také na vitamíny C a B. Je také důležité vědět, že mají příznivý vliv na zdraví srdečního svalu a podporují správnou krvetvorbu, díky obsahu kyseliny listové. Tato kořenová zelenina má vysokou dietetickou hodnotu. Dále podporuje trávení a má antibakteriální účinky, protože ničí plísně ve střevech i žaludku, a usnadňuje odkašlávání. Ředkvičky také snižují cholesterol a jsou výborné při redukčních dietách.

Pokud jich máme více, můžeme je udušené na oleji zamrazit, jako třeba houby. Později se nám při vaření budou hodit.

Nejvíce chutnají ředkvičky syrové, třeba nakrájené na plátky na chlebu s máslem. Můžeme je přidávat do různých salátů, například do hlávkového salátu, pokud přidáme pár nastrouhaných ředkviček, získáme lepší, výraznou chuť.

Na jaře nám ředkvičky obohatí třeba tvarohovou pomazánku, nebo si připravíme zeleninový salát, přidáním polníčku a rukoly s dresinkem z oleje, hořčice a trochou medu.

Můžeme si z nich také připravit chutnou smaženici.