Bazalka

Ocimum basilicum zní latinský název této rostlinky. Je odvozený od řeckého slova: ozein – voněti a Basileus– král. Je to taková voňavá královna. Existuje asi 60 druhů, ale využívá se pouze 7.

Čeleď:

hluchavkovité

Původ:

Výskyt byl  zaznamenám v Africe  a na jihu Ameriky. Pěstována je však již od starověku, do střední Evropy se dostala v 16. století.

Popis:

Dosahuje výšky od 20 až do 60 cm. Jedná se o jednoletku.  Je stálozelená rostlinka s aromatickou vůní. Sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září a má drobné bílé kvítky.

Pěstování:

Její pěstování je náročnější. Má ráda teplé místo, slunné a chráněné před větrem.  Vyžaduje sluneční svit až 5 hodin denně a teplotu nad 10°C. Má větší semena, která chtějí vysévat řídce. Pokud by byl pak porost hustý, mohlo by docházet k přerůstání a houbovým chorobám. Při zalévání je nutno dbát i na to, aby se voda nelila na listy. Poté vznikají na nich černé skvrny a list je znehodnocený.

Rozmnožování:

Můžeme semínka si předpěstovat v truhlíku. Teplota pro klíčení je ideální okolo 15-18°C.  V dubnu si je vysadíme a poté v druhé polovině května dáme do půdy ven. Pokud ji chceme košatou, musíme ji sestřihávat. Dokonce úrodu můžeme sklízet až 2x do roka.

Využití a její účinky:

• Vhodná při poruchách trávení
• Zklidňuje zažívací trakt
• Ulevuje při žaludečních a střevních křečích
• Působí protizánětlivě
• Používá se při rýmě a nachlazení, při zánětu průdušek
• Pomáhá při bolestech hlavy a migrénách
• Zklidňuje nervové vypětí a srdíčko
• Potlačuje nespavost
• Velmi dobře působí na hnisavé rány a afty

 

Můžeme ji použít do polévek, jako přísadu do paštik, luštěninových pokrmů, při výrobě různých masitých jídel, pečených i grilovaných. Nesmí v žádném případě chybět na pizze, italských omáčkách nebo při výrobě pesta. Je velká kamarádka s rajčátky, takže se dá říct, že tato kombinace je v jídle jedinečná. Dává se do bylinkového másla, octa, oleje, marinády a do různých dresinků.

Používá se čerstvá, sušená i mražená. Výhodou je, že její aroma se neztrácí. Suší se tak, že se uřízne celá nadzemní část. Snítky se sváží a zavěsí na vzdušném a stinném místě. Po usušení se zdrhnou lístky. Věnujte pozornost tomu, aby byla dostatečně prosušená, jinak vám bylinku napadne plíseň.

Nať bazalky obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterický olej s eugenolem, ocimem, bazalkový kafr, tanin, cineol, estragol a z minerálních látek hodně železa.

Recepty našich babiček

• Čaj z bazalky proti nespavosti a k celkovému uklidnění:

1 lžíci bazalky zalijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme 5 minut, scedíme a pijeme podle potřeby max. 3x denně 1 šálek po jídle a před spaním

• Čaj z bazalky při křečových žilách:

Po 1 lžičce majoránky, bazalky a máty peprné zalijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme přikryté 5-10 minut. Scedíme a pijeme 2-3x denně po jídle. Nepijeme v těhotenství ani při kojení.

• Éterický olej z bazalky při bolestech zubů:

Smícháme 1 lžičku základního oleje slunečnicového či olivového se 3 kapkami éterického bazalkového oleje a pomocí vatové tyčinky masírujeme olejem dásně. Ke kloktání lze požít čerstvou šťávu z listů nebo 1-2 kapky éterického oleje do sklenice vody.

• Kloktadlo při bolestech zubů a v krku:

2 lžíce sušených listů vaříme v hrnku vody 20 minut. Scedíme a vychlazeným kloktáme 2-3x denně podle potřeby.

• Osvěžující koupel s bazalkovým octem proti únavě:

bazalkový ocet vyrobíme podle níže uvedeného návodu. Do koupele přidáme asi 2-3 lžíce bazalkového octa proti únavě. Pomáhá i zklidnit pokožku spálenou od slunce, ocet používáme také k oplachování vlasů – 1 lžíce na umyvadlo vody. Pozor na česnek u doma vyrobeného octa – ten se hodí do salátů, ne však na vlasy a koupele.

Bazalkový ocet:

Do vinného octa vložíme česnek i bazalku a necháme vyluhovat 14 dní v chladu. Poté ocet scedíme a můžeme jej použít k dochucení zeleninových a luštěninových salátů.