Pažitka je velkým přínosem do naší kuchyně.  Známe ji pod jménem šnytlik a na Moravě se s ní setkáte pod jménem šnytlich

Čeleď:

Amarylkovité a patří do rodu česnek

Původ:

Středomoří, ale její výskyt je v Evropě, Asii, Severní Americe, Sibiři, Kamčatce, Kanadě

Popis:

Dosahuje výšky okolo 80 cm, její listy jsou jednoduché, zelené, trubkovitého tvaru. Můžeme vidět i její květ, který je fialový na vrcholu listu. Dále má malou cibulku.

Pěstování:

Potřebuje vzdušnou polohu, půdu spíše lehčí s dostatkem vápníku. I když je odolná vůči nemocem nebo parazitům, můžete někdy vidět, že zasychají špičky. Je pak dobré se podívat do půdy a často můžete vidět napadení cibulky háďátkem zhoubným nebo  vrtalkou pórovou.

Rozmnožování:

Můžeme si ji předpěstovat v květináči a pak sazeničky vysadit na záhonek. Po třech letech je lépe ji přesadit nebo obnovit

Využití a její účinky:

–          Vhodná při poruchách trávení

–          Podporuje chuť k jídlu

–          Snižuje krevní tlak

Její využití v kuchyni je v široké škále. Můžeme ji použít do polévek, různých pomazánek, do brambor, salátů. Na různé vaječné a houbové pokrmy nebo rybí speciality. Výborná je do bylinkového másla. Čerstvý chléb namazaný máslem nebo sýrem a posypaný čerstvou pažitkou, je dalším možným příkladem využití.

Pokud máme dostatek, můžeme ji zamrazit nebo usušit. Sušená nemá už tak silné aroma, ale používá se podobně. Jen doporučuji ji dát do polévky těsně před koncem varu.

Na své si přijdou i včelaři, jelikož je bohatá na pyl a nektar. Ani zahrádkáři nemusí truchlit, dá se z ní udělat postřik na mšice a proti houbovým chorobám.

Ještě chci připomenout, že obsahuje provitamín A, vitamín B1, B2, C. Z minerálních látek pak draslík, železo, sodík, vápník a fosfor. Dále karoteny a éterické oleje s obsahem síry.