Zapálení zahradníci se nemůžou dočkat, až zaboří ruce do půdy. Před ostrým startem sezony ale nepodceňte důkladnou přípravu. To, co investujete do zdraví a vitality rostlin a zahrady hned na začátku, vám ušetří spoustu práce a zklamání později. Jak na to?

Naplánujte si vše předem

Teď nastal ten správný čas sednout si a zapřemýšlet nad tím, jak bude náš letošní rok v zahradě vlastně vypadat. Jestli budeme budovat nové záhony, sázet trvalky, dřeviny a keře, zda máme v plánu stavět například pergolu a vysadit k ní popínavky nebo jestli letos budeme pěstovat letničky a zeleninu.

Nejlepší je podívat se na zahradu svrchu a přenést své plány na papír. Vyznačte si všechna místa na zahradě, která chcete osázet. Stačí čtverečkovaný papír, kam si záhony překreslíte ve zmenšeném měřítku. Jako první si napište seznam plodin a květin, které byste letos chtěli nasít a vysázet. Pak si promyslete, na jaké ploše je chcete pěstovat, jaký prostor potřebují a jaké mají nároky na stanoviště a půdu.

Jarním výsevům zeleniny a letniček můžete pro přehlednost věnovat zvláštní osevní plán. Které plodiny a odrůdy se vám osvědčily z loňska a neměly by chybět ani letos? Jaké nováčky chcete tento rok zařadit? Čemu se naopak loni na zahradě nedařilo? Přišli jste na to, proč se nevedlo? Příčinou může být nevhodná půda, špatná předplodina, ale i nepřátelské druhy rostlin v nejbližším sousedství. Pozornost věnujte i rozmístění jednotlivých plodin. Zelenina potřebuje každý rok změnu stanoviště, aby půda nebyla vyčerpaná. Pokud na záhonu byly minulý rok luštěniny, tentokrát vysejte košťáloviny a místo kořenové zeleniny letos pěstujte plodovou. Pozor, patří sem i výjimky. Brambory by nikdy neměly přijít po rajčatech a naopak, přitahují totiž stejné typy plísní. Naopak volný prostor po hrachu a dalších luštěninách bude prospívat všem druhům zeleniny díky půdě obohacené dusíkem.

Půda a příprava

Záhony zbavte plevele, a pokud jste pořádně nepohnojili záhony na podzim, navozte na ně kompost. Ten je po zimě trochu „ospalý“, dlouhotrvající nízké teploty totiž tlumí aktivitu rozkladných mikroorganismů, proto ho osvěžte sprškou probiotik pro kompost, které okamžitě nastartují ty správné kompostovací procesy. Na jaře stačí záhonky většinou jen zlehka nakypřit motykou. Pak je urovnejte a zamulčujte. Mulč udrží vláhu v půdě a ochrání ji před rozmary jarního počasí, poskytne rostlinám dostatek organické hmoty a zamezí šíření plevele. Důležité je, aby rostlina měla k dispozici zdravou půdu už od samého počátku.

Vysévejte pokud máte možnost

Některá semínka můžete nasít rovnou do půdy. Už koncem února a v březnu můžete do připravených venkovních záhonů vysévat například mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, raný salát, hrách, kopr, cibuli nebo česnek. Jiná semínka se vyplatí raději předpěstovat doma nebo ve skleníku. Předpěstovávají se hlavně teplomilné rostliny, které by v našem podnebí nestihly vykvést či plodit. Patří sem ale i běžná zelenina, na které si na jaře chceme pochutnat co nejdřív.

V únoru tak za okno či do vytápěného skleníku vyséváme celer, raný salát, papriky, lilek, kedlubny či brokolici, z květin pak lobelky, plamenky nebo třeba hledíky. V březnu přidáme rajčata, melouny, cukety či bazalku. Před výsevem je dobré semínka namočit ve vodní lázni, do níž přidáme bylinky či užitečné mikroorganismy – budou tak lépe klíčit. Zasaďte je do sadbovače, mělkého květináče či miniskleníku se speciálním substrátem pro výsev a množení a nádoby postavte nejlépe na jižní okno, budou potřebovat spoustu světla.

Pečujte o svoji zahradu

Jakmile se objeví dva pravé lístky, přesaďte rostlinky do většího květináče a pravidelně zalévejte. Do zálivky přidávejte užitečné bakterie. Proč? Prospěšné mikroorganismy pomohou mladé rostlince s tvorbou bohatého kořenového systému. Potravou pro užitečné bakterie jsou totiž kořenové výměšky, takový gel, který produkuje rostlina, aby bakterie přilákala ke spolupráci. Na oplátku za potravu zase bakterie rostlině „předžvýkávají‘ živiny z organické hmoty do formy, kterou dokáže využít. Hlavně plodová zelenina, jako rajčata, papriky, lilek, dýně, cukety nebo třeba okurky, potřebuje hodně živin. Organické hnojení ale obsahuje živiny ve složitých sloučeninách, které rostliny neumějí z půdy vstřebat, proto potřebují pomoc užitečných bakterií. Rostlinky také mají díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě energii vzpamatovat se z šoku z nového prostředí.

Užitečné bakterie také rostlinám průběžně dodávají potřebnou dávku fosforu a draslíku. Díky tomu pak sklidíte sladší rajčata nebo jahody, protože zejména tyhle prvky mají přímý vliv na výslednou kvalitu a chuť plodů. Zeleniny i ovoce se také může urodit víc. U macešek zase můžeme vidět, že zálivka měla vliv na bohatost květů. Rostliny, které žijí v souladu s bohatým půdním životem, budou silnější a rychleji porostou, využijí více živin a dostanou se i k potravě a vodě v hlubších vrstvách půdy. Výsledkem je větší a kvalitnější úroda.